26. 4. 2024

Základy historie alkoholové ekonomiky


Známý ekonom Tim Taylor se na svém populárním blogu The Conversable Economist věnuje tématu fungování globálních trhů s alkoholem. Čerpá z nové studie „Global Alcohol Markets: Evolving Consumption Patterns, Regulations and Industrial Organizations“, kt...

Známý ekonom Tim Taylor se na svém populárním blogu The Conversable Economist věnuje tématu fungování globálních trhů s alkoholem. Čerpá z nové studie „Global Alcohol Markets: Evolving Consumption Patterns, Regulations and Industrial Organizations“, která mimo jiné tvrdí, že „globální mix sledované spotřeby alkoholu se během posledních padesáti let dramaticky změnil“.

Podle zmíněné studie konkrétně prudce klesl podíl vína na celkovém objemu spotřebovaného alkoholu, a to z 34 % z počátku šedesátých let na současných asi 13 %. Naopak podíl piva vzrostl z 28 % na 36 % a podíl tvrdého alkoholu stoupl z 38 % na 51 %. Pokud vezmeme za základ vývoj litrů alkoholu na hlavu, pak se globální spotřeba vína snížila zhruba na polovinu, naopak u piva a tvrdého alkoholu se o 50 % zvýšila.

Taylor poukazuje i na to, že podle studie představoval alkohol v letech 2010–2014 téměř dvě třetiny oficiálně zaznamenaných výdajů na nápoje, zbytek představuje balená voda (8 %) a další nealkoholické nápoje. Ekonom pak na základě následujícího grafu tvrdí, že „mezi objemem spotřebovaného alkoholu na straně jedné a produktem na hlavu na straně druhé lze zhruba pozorovat vztah ve tvaru obráceného písmene U“. Popsaný daty proložený vztah by konkrétně implikoval, že spotřeba alkoholu roste až do HDP na hlavu ve výši 15 000 – 20 000 dolarů (roku 1990), pak se zase začíná snižovat:



Podíl výdajů na alkohol na celkových příjmech se ale chová trochu jinak. Jak ukazuje následující graf, s rostoucími příjmy nemá tendenci klesat. Podle Taylora to lze vysvětlit tím, že „v zemích s vyššími příjmy na hlavu se pije menší objem alkoholu, ale platí se za něj více“.



Studie mimo jiné uvádí, že „ve vzdálenější minulosti byly pivo a víno vnímány převážně pozitivně. U obojího byla konzumace v rozumném množství bezpečná, protože fermentace zabíjí škodlivé bakterie. Tam, kde byly tyto nápoje dostupné za přijatelné ceny, představovaly atraktivní náhražku vody, a to zejména v místech, kde lidé neměli přístup k jejím kvalitním zdrojům. Pivo bylo také zdrojem kalorií a jak pivem, tak vínem se také platilo lidem za jejich práci, a to od časů starobylého Egypta až do středověku. Víno bylo také součástí jídelníčku vojáků až do druhé světové války. Tvrdý alkohol jako rum a brandy byly zase už od patnáctého století standardní součástí jídelníčku evropských námořníků.“

Taylor v této souvislosti poukazuje na to, že rostoucí příjmy a vyšší spotřeba tvrdého alkoholu vedly ke zvýšení obav z negativního dopadu alkoholu na lidské zdraví. K tomu se přidala větší bezpečnost konzumace nealkoholických nápojů a tyto faktory „pomohly změnit postoj společnosti k alkoholu“.

Zdroj: The Conversable Economist

 

Bojíte se nám napsat ze svého e-mailového účtu? Založte si ihned nový zabezpečený e-mail.

ZALOŽIT NOVÝ E-MAIL PŘIHLÁSIT SE K E-MAILU


Váš komentář byl uspěšně přidán.

ROZUMÍM

Registrace proběhla v pořádku

Autorizační link Vám byl odeslán na email

Pokračovat
Investmakers používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.