Víkendář: Morawiecki o hrozbě z Ruska, slábnoucí Evropě a nejlepší pomoci uprchlíkům

Polský premiér Mateusz Morawiecki v rozsáhlém rozhovoru pro Der Spiegel uvedl, že kritika jeho země z nedemokratičnosti a nacionalismu není založena na faktech, ale jen na názorech. Jeho vláda je podle něj stejně demokratická jako v jiných evropských zemích, ale je také pragmatická. „Máme problém s částí evropských politických elit a také s novináři, ale ne s běžnými lidmi,“ uvedl Morawiecki.

Morawiecki řekl, že podle průzkumů veřejného mínění tři čtvrtiny Poláků považují soudní systém za špatně fungující. Bruselem kritizovaná reforma systému to má změnit a současná vláda se musí více snažit o vysvětlování těchto změn v Bruselu. Za důkaz malé efektivity polských soudů považuje například to, že v zemi působí 10 000 soudců, zatímco v mnohem větší Francii to je přibližně 7 000 soudců.

Podle polského premiéra chce většina společnosti v Evropě „Evropu národů“, a ne „Spojené státy evropské“. Významnou roli pro udržení míru má podle jeho názoru NATO a Polsko by chtělo být „predikovatelným partnerem ve východní části Unie, která není zase tak daleko od Ruska“. Pravděpodobnost odchodu Polska z EU hodnotí premiér stejně jako pravděpodobnost, že odejde Německo či Francie. On sám je podle svých slov velmi proevropsky naladěn a jeho vláda například podporuje společný systém obrany. Brusel by ale neměl ignorovat nálady v jednotlivých zemích už proto, že výsledkem je růst popularity stran jako Podemos či AfD.

„Řekl bych, že Evropě už došly síly, co se týče velkých ideí. Během poválečných let jimi bylo dosažení ekonomického růstu a snížení nezaměstnanosti. Pak se do popředí dostala snaha o integraci postkomunistických zemí, kterou dnes již bereme za samozřejmou. Šlo o dosažení míru a prosazení tržní ekonomiky, a to trvalo celá desetiletí. Dnes již ale tyto myšlenky nestačí a evropské společnosti to dávají jasně najevo. Chtějí totiž i spravedlnost a snížení nerovnosti. Jsem idealista a my musíme pracovat na nových ideálech pro celou Evropu. Podle mého názoru by se měly týkat třeba robotizace, automatizace, umělé inteligence, pokročilé fáze kapitalismu a prudkého růstu příjmové nerovnosti,“ uvedl polský premiér.

Morawiecki v reakci na otázku týkající se odmítání uprchlíků uvedl, že jeho země přijímá rostoucí počet lidí z Ukrajiny, kteří „již nemají střechu nad hlavou a často ztratili členy svých rodin“. Na Západě ale za uprchlíky považováni nejsou. Na syrské hranici pak Polsko financuje uprchlický tábor pro 20 000 uprchlíků, protože „studie ukazují, že jim více pomůžete tam, kde jsou, vybudováním nemocnic a škol“. Premiér dodal, že jeho země chce pro uprchlíky dělat ještě více, ale „je třeba mít na paměti, že vynucování kvót na suverénní zemi vytváří ve společnosti tenze“.

Podle polského premiéra je třeba zvažovat i takové věci, jako je budování nového plynovodu z Ruska, které podporuje Německo, ale které by mohlo „ponechat Ukrajinu úplně bezbrannou“. Rusko by pak vůči ní mohlo postupovat „ještě agresivněji“ a „nelze vyloučit, že by to znamenalo miliony uprchlíků na východní hranici Unie“. Ohledně ochoty spolupracovat s německou vládou premiér mimo jiné řekl: „Polsko spolu s Maďarskem a ČR tvoří nejvýznamnější exportní trh pro německé společnosti, který je důležitější než Francie. A já chci, aby tomu tak bylo i nadále.“

Morawiecki se domnívá, že ruskou hrozbu „musíme brát velmi vážně“. Je proto třeba podporovat snahu o vybudování společné evropské obrany „v rámci struktur NATO“. Rusko podle jeho názoru hraje „hrozivou roli“ jak na Ukrajině, tak v Sýrii. Bílý dům ale přes všechny pochyby stále poskytuje obranný štít evropským zemím a „Německo tak dostává oběd zadarmo“. „Doufám, že si v budoucnu s Ruskem více porozumíme, ale nyní má smysl mít silnou armádu. To takovému porozumění prospěje,“ míní polský premiér.

Zdroj: Der Spiegel