26. 4. 2024

Víkendář: EU financuje nesmysly a pokud neskončí, nepřežije


Tento týden začala v Bruselu diskuse o dlouhodobém rozpočtu EU. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se opět ohání tím, že rozpočet EU nyní představuje jen pouhé 1 % HDP.

Tento týden začala v Bruselu diskuse o dlouhodobém rozpočtu EU. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se opět ohání tím, že rozpočet EU nyní představuje jen pouhé 1 % HDP. Jenže takový pohled je notně zavádějící, protože hovoříme o 1 % z bohatství, které ročně vytvoří 511 milionů lidí. „Mírně řečeno, v Junckerově rozpočtovém království něco smrdí,“ tvrdí na stránkách Politico Pieter Cleppe z nezávislého think tanku Open Europe.

Požadavky na vyšší příjmy z členských zemí nejsou tím nejlepším krokem, kterým by EU mohla vstoupit do nového roku. Žijeme v době mohutné euroskepse a Brusel by tak měl zvyšovat efektivitu svých výdajů, a ne si říkat o více peněz. EU přitom vynakládá velkou část svých zdrojů na zemědělství. Za období sedmi let se jedná asi o 340 miliard eur, zatímco celkový rozpočet Unie operuje přibližně s 1 bilionem eur.

Asi 70 % z částky mířící do zemědělství pak financuje „přímé platby“ vlastníkům půdy. Tyto platby byly dříve provázány s výší produkce a výsledkem byla obrovská nadprodukce některých komodit. Nyní jsme zase v situaci, kdy banky, a dokonce i anglická královna, dostávají obrovské částky z peněz daňových poplatníků jen proto, že vlastní zemědělskou půdu. Na tom, zda na ní něco pěstují, nezáleží.

Ukončení těchto transferů by bylo rozumnou věcí, a to zejména ve chvíli, kdy se Británie chystá z Unie odejít, protože tím značně klesnou příjmy rozpočtu EU. Juncker ale opakuje, že je proti „drastickému“ omezení tohoto programu a zároveň chce posílit programy další včetně ochrany vnějších hranic.

Jak je to s druhým největším výdajovým programem Unie, který představují výdaje na podporu chudých regionů? Centre for Economic Policy Research v roce 2016 zveřejnil studii, ve které se tvrdí, že „strukturální fondy EU a rozvoj regionů vykazují negativní korelaci“ a „nezdá se, že by fondy efektivně přispívaly ke konvergenci příjmů napříč regiony“. To neznamená, že by EU neprospívala novým členským zemím, ale pro ně měla přínos zejména eliminace obchodních bariér, a ne finanční transfery.

Správa těchto fondů je často neefektivní a někdy ji doprovázejí i podvody. Před několika dny například OLAF našel „nesrovnalosti“ v dotacích obdržených nově zvoleným českým premiérem Andrejem Babišem. Celkově můžeme jen hádat, o jak velký problém v celé Unii jde, protože jednotlivé země jen velmi neochotně informují o podvodech při alokaci fondů. Evropský parlament se tím ale nedá zviklat a dál schvaluje další výdaje.

Výdaje na byrokracii a administrativu jsou, co se týče rozpočtu Unie, asi nejvíce diskutovaným tématem. Problémů najdeme celou řadu: Kompetence jednotlivých institucí a agentur se překrývají, provádějí se duplicitní úkony, nebelgičtí členové Komise dostávají celoživotní 16% bonusy ke svým platům, poslanci parlamentu dostávají na přilepšenou 4 000 eur měsíčně a nemusí vykazovat, na co je použili, a tak dále. Na to, abychom dosáhli obchodních dohod s nečlenskými zeměmi, potřebujeme soud v Lucembursku a vysoce kvalifikované odborníky z Komise. A všichni si pak zaslouží velmi dobré platy. Tak to v EU prostě chodí a největší škody nejsou tímto systémem možná páchány v oblasti financí, ale na reputaci Unie, uzavírá Cleppe.

Zdroj: Politico
 

 

Bojíte se nám napsat ze svého e-mailového účtu? Založte si ihned nový zabezpečený e-mail.

ZALOŽIT NOVÝ E-MAIL PŘIHLÁSIT SE K E-MAILU


Váš komentář byl uspěšně přidán.

ROZUMÍM

Registrace proběhla v pořádku

Autorizační link Vám byl odeslán na email

Pokračovat
Investmakers používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.